Nejvyšší soud v úterý udělil vzácnou důtku bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi, když rozhodl, že porušil federální zákon tím, že rozmístil jednotky Národní gardy proti malému protestu před imigračním záchytným centrem v Broadview ve státě Illinois. Rozhodnutí 6-3, v němž se k demokratické menšině připojili tři republikány jmenovaní soudci, představuje významné omezení prezidentské moci, i když zcela neřeší obavy z budoucího zneužití moci.
Případ a rozhodnutí
Spor pramení z Trumpova pokusu odvolat se na federální zákon, který umožňuje federální vládě převzít kontrolu nad jednotkami státní Národní gardy během „povstání“ nebo když prezident považuje pravidelné vojenské síly za nedostatečné k prosazení zákonů. Trump argumentoval, že demonstranti, kteří obvykle čítají méně než padesát lidí, představují takovou hrozbu, která ospravedlňuje vojenskou intervenci. Soud tento argument odmítl a zaměřil se na to, zda byl Trump skutečně „neschopný“ prosazovat zákony bez účasti gard.
Rozhodnutí soudu v podstatě objasňuje, že prezident nemůže nasadit Národní gardu, pokud nemůže využít plnou sílu americké armády – armády, námořnictva, letectva a námořní pěchoty – k prosazení federálních zákonů. Toto je významné omezení, protože to Trumpa nutí prokázat skutečnou neschopnost fungovat bez gardy, spíše než tuto neschopnost pouze prohlašovat.
Možné budoucí konflikty
Rozhodnutí je sice vítězstvím v omezení zneužívání prezidentské pravomoci, ale neeliminuje všechna rizika. Jazyk používaný soudem může nechtěně povzbudit Trumpa, aby se pokusil nasadit proti demonstrantům pravidelné vojenské síly, což povede k dalším právním výzvám.
Rozhodnutí navíc neřeší zákon o pobuřování, který umožňuje vojenskou intervenci v případech vnitřních nepokojů. Ministerstvo spravedlnosti historicky vykládá zákon úzce a vyžaduje důkaz buď o státním souhlasu s násilím, nebo o účinné kontrole území povstalci, jako byl Ku Klux Klan v 70. letech 19. století. Uvidí se, zda soud přijme tento úzký výklad, pokud se Trump pokusí dovolat statutu povstání.
Individuální názory
Konzervativní soudci Alito a Gorsuch nesouhlasili. Alito tvrdil, že Trump by měl dostat široké pravomoci k nasazení vojenských sil, jednoduše řekl, že pravidelné síly jsou „nedostatečné“. Tento postoj podpořil pouze soudce Thomas, což zdůraznilo hluboké ideologické rozdělení soudu ohledně prezidentské moci.
Proč je to důležité?
Případ je víc než jen právní spor: je to boj o hranice prezidentské moci v demokracii. Skutečnost, že se k většině přidali tři republikány jmenovaní soudci, naznačuje rostoucí obavy i v konzervativních kruzích z nespoutané výkonné moci. Precedens vytvořený tímto rozhodnutím může budoucím prezidentům zabránit v militarizaci domácích protestů pod chatrnými záminkami, ale problém není zdaleka vyřešen.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu vysílá jasný vzkaz: Ani prezident nemůže nasadit vojenskou sílu proti americkým občanům bez právního zdůvodnění. Nicméně pokračující potenciál konfliktu ohledně zákona o pobuřování a ochota některých soudců udělit široké výkonné pravomoci znamená, že to pravděpodobně zůstane sporným tématem i v nadcházejících letech.
